akvarijní rybičky

Po zpracování všech připomínek k prvnímu a dalším vydáním této knihy, kte¬rá má umožnit poznat charakteristiku, tvar, Chov a odchov jednotlivých druhů akvarijních rybek, je toto vydání opraveno a doplněno nejnovějšími názvy. Obsahuje rovněž všeobecnou stať o akvaristice. Ryby v naší republice obt힬ně dostupné neuvádím. Naopak ty druhy, které se v posledních letech na akvarijním trhu objevily a které naši akvaristé brzy získají, dodatečně popisu¬ji. Tak jako u minulých vydání této knihy, i zde jsem vycházel převážně z vlastních zkušeností a poznatků získaných při fotografování a pozorování ryb ve tření. (Popis jednotlivých rostlin vyšel v samostatné publikaci, kterou zpracoval ing. Karel Rataj, CSc., „Akvaristika začíná u rostlin".) I když tato kniha obsahuje kratší všeobecnou stať o chovu a odchovu rybek, krmení apod., odkazuji zájemce o všeobecnou akvaristickou literaturu na publikace „333 x jak a proč" a „Jak se stát akvaristou", které vydá nakladatelství Svépo¬moc v roce 1892.
Naše sladkovodní studenovodní ryby do této publikace nezahrnuji. Veřejnost se neustále dožaduje českého pojmenování ryb; proto jsem navrhl česká jmé¬na i u ryb nově zařazených. Při tvoření českého názvosloví jsem použil jed¬nak již obvyklých a vžitých názvů rybek (např. tetra, čichavec, rájovec, kančík, apod.), jednak jsem musel, hlavně u mnoha rybek v poslední době dove¬zených, utvořit česká jména podle latinského názvosloví (nigrofasciatus — černopruhý), dále podle domoviny (Hyphessobrycon peruvianus — tetra peruánská), význačného zbarvení (tetra červenoploutvá), tvaru a charakteris¬tiky rybky (tlamovec, tlamoun), přičemž jsem také použil jména osoby, podle které byla ryba pojmenována (halančík Gardnerův). U některých čeledí bylo nutno vytvořit také české názvy (např. Gasteropelecidae — sekernatkovití a pojmenování rybky je potom Gasteropelecus sternicla — sekernatka černopruhá). Některé názvy jsem proti předchozím vydáním pozměnil. Akvaristé si vždy vytvářeli česká jména, mnohdy územně nezávisle na sobě. Např. rybku Tanichthys albonubes nazývají akvaristé na Slovensku — kardinálka, na Moravě — nepravá neónka, jinde falešná neónka, popřípadě Tanova rybka apod. Proto je třeba se sjednotit na určitém navrhovaném českém názvu, i když nejpřesnější a mezinárodně platné zůstane názvosloví latinské. Doufám, že svým malým příspěvkem v navrhovaném českém názvosloví při¬spěji ke konečnému stanovení českých jmen nebo aspoň k usnadnění jeho tvorby v budoucnu.

akvarijní rybičky

Acanthophthalmus cuneovirgatus 19
Acanthophthalmus kuhli kuhli 19
Acanthophthalmus kuhli sumatranus 20
Acanthophthalmus myersi 20
Acanthophthalmus robiginosus 20
Acanthophthalmus semicinctus 20
Acanthophthalmus shelfordi 20
Aequidens curviceps 21
Aequidens itanyi 21
Aequidens maronii 21
Aequidens portalegrensis 22
Aequidens pulcher 22
Aequidens thayeri 22
Amblydoras hancocki 23
Ancistrus cirrhosus 23
Ancistrus dolichopterus 23
Ancistrus multispinnis 24
Anostomus anostomus 24
Aphanius iberus 24
Aphyocharax anisitsi 24
Aphyosemion arnoldi 25
Aphyosemion australe 25
Aphyosemion bivittatum 26
Aphyosemion bualanum 26
Aphyosemion calliurum 27
Aphyosemion cinnamomeum 27
Aphyosemion filamentosum 27
Aphyosemion gardneri 27
Aphyosemion gulare 28
Aphyosemion christyi 28
Aphyosemion louessense 28
Aphyosemion lujae 28
Aphyosemion sjoestedti 29
Aphyosemion walkeri 29
Apistogramma agassizi 29
Apistogramma borellii 30
Apistogramma commbrae 30
Apistogramma kleei 30
Apistogramma ornatipinnis 31
Apistogramma ortmanni 31
Apistogramma pertense 31
Apistogramma reitzigi 31
Apistogramma sweglesi 32
Apistogramma taeniatum 32
Apistogramma trifasciatum haraldschultzi 32
Apistogramma trifasciatum trifasciatum 32
Apistogramma weisei 32
Aplocheilichthys macrophthalmus macrophthalmus 33
Aplocheilichthys spilauchen 33
Aplocheilus dayi 33
Aplocheilus lineatus 34
Aplocheilus panchax panchax 34
Aplocheilus panchax rubropunctatus 34
Arnoldichthys spilopterus 35
Astronotus ocellatus 35
Astyanax bimaculatus 35
Astyanax mexicanus 36
Austrofundulus dolichopterus 36
Austrofundulus transilis 36
Badis badis 37
Balantiocheilus melanopterus 37
Barbodes barilioides 37
Barbodes everetti 38
Barbodes holotaenia 38
Barbodes lateristriga 38
Barbodes pentazona pentazona 38
Barbodes schwanenfeldi 39
Barbodes somphongsi 39
Barilius christyi 39
Bedotia geayi 39
Belonesox belizanus 40
Belontia signata 40
Betta splendens 41
Boehlkea fredcochui 41
Botia beauforti 42
Botia horae 42
Botia hymenophysa 42
Botia lecontei 42
Botia lohachata 43
Botia lucasbahi 43
Botia macracantha 43
Botia modesta 43
Botia sidthimunki 43
Botia striata 44
Brachygobius aggregatus 44
Brachygobius nunus 44
Brachygobius xanthozona 44
Brochis coeruleus 45
Brycinus longipinnis 45
Caecobarbus geertsi 45
Callichthys callichthys 45
Capoeta arulia 46
Capoeta hulstaerti 46
Capoeta oligolepis 46
Capoeta semifasciolata 47
Capoeta tetrazona tetrazona 47
Capoeta titteya 47
Carassius auratus auratus 48
Carinotetraodon somphongsi 49
Carnegiella marthae 49
Carnegiella strigata 49
Centrarchus macropterus 50
Cichlasoma aureum 50
Cichlasoma octofasciatum (syn. C. biocellatum) 51
Cichlasoma cutteri 51
Cichlasoma facetum 51
Cichlasoma festivum 52
Cichlasoma hellabruni 52
Cichlasoma meeki 52
Cichlasoma nigrofasciatum 53
Cichlasoma severum 53
Cichlasoma spilurum 53
Clarias angolensis 54
Cnesterodon decemmaculatus 54
Cobitis taenia 54
Colisa fasciata 55
Colisa chuna 55
Colisa labiosa 55
Colisa lalia 55
Copeina guttata 56
Copella arnoldi 56
Copella callolepis 57
Copella vilmae 57
Corydoras aeneus 57
Corydoras agassizi 58
Corydoras arcuatus 58
Corydoras bondi coppenamensis 58
Corydoras caudimaculatus 58
Corydoras cochui 58
Corydoras elegans 59
Corydoras julii 59
Corydoras melanistius 59
Corydoras metae 59
Corydoras myersi 60
Corydoras paleatus 60
Corydoras punctatus 60
Corydoras pygmaeus 61
Corydoras rabauti 61
Corydoras reticulatus 61
Corydoras schultzei 62
Corydoras undulatus 62
Crenicara maculata 62
Crenicichla dorsocellata 62
Crenicichla lepidota 63
Ctenobrycon spilurus 63
Ctenopoma ansorgei 63
Ctenopoma congicum 63
Ctenopoma fasciolatum 64
Ctenopoma nanum 64
Ctenopoma oxyrhynchus 64
Cubanichthys cubensis 64
Cynolebias adloffi 65
Cynolebias bellotti 65
Cynolebias elongatus 65
Cynolebias nigripinnis 66
Cynolebias whitei 66
Cynopoecilus ladigesi 66
Cynopoecilus melanotaenia 67
Cyprinodon variegatus 67
Danio aequipinnatus 67
Danio (Brachydanio) albolineatus 68
Danio devario 68
Danio (Brachydanio) frankei 68
Danio (Brachydanio) kerri 69
Danio (Brachydanio) nigrofasciatus 69
Danio (Brachydanio) rerio 69
Dasyloricaria filamentosa 69
Dermogenys pussilus 70
Dermogenys sumatranus 70
Elassoma evergladei 70
Enneacanthus gloriosus 71
Epalzeorhynchus kallopterus 71
Epalzeorhynchus siamensis 72
Epiplatys annulatus 72
Epiplatys dageti monroviae 72
Epiplatys fasciolatus 73
Epiplatys chaperi sheljuzhkoi 73
Epiplatys macrostigma 73
Epiplatys sexfasciatus 73
Esomus danrica 74
Esomus malayensis 74
Etroplus maculatus 74
Farlowella gracilis 75
Farlowella schreitmuelleri 75
Gambusia affinis affinis 75
Gasteropelecus levis 76
Gasteropelecus maculatus 76
Gasteropelecus stemicla 76
Geophagus jurupari 76
Geophagus surinamensis 77
Girardinus metallicus 77
Gnathonemus petersi 77
Gymnocorymbus ternetzi 78
Gyrinocheilus aymonieri 78
Haplochromis burtoni 78
Haplochromis strigigena 79
Haplochromis thomasi 79
Hasemania nana 79
Helostoma temmincki 80
Hemigrammus armstrongi 80
Hemigrammus caudovittatus 80
Hemigrammus erythrozonus 81
Hemigrammus hyanuary 81
Hemigrammus marginatus 81
Hemigrammus ocellifer falsus 82
Hemigrammus pulcher 82
Hemichromis bimaculatus 82
Hemichromis fasciatus 83
Herichthys cyanoguttatus 83
Heterandria formosa 83
Heteropneustes fossilis 84
Hoplosternum littorale 84
Hoplosternum thoracatum 84
Hyphessobrycon bifasciatus 85
Hyphessobrycon callistus 85
Hyphessobrycon erythrosigma 85
Hyphessobrycon flammeus 85
Hyphessobrycon georgettae 86
Hyphessobrycon griemi 86
Hyphessobrycon herbertaxelrodi 86
Hyphessobrycon heterorhabdus 87
Hyphessobrycon ornatus 87
Hyphessobrycon pulchripinnis 87
Hyphessobrycon rosaceus 88
Hyphessobrycon scholzei 88
Hyphessobrycon simulans 88
Hyphessobrycon stegemani 88
Chanda ranga 89
Characidium fasciatum 89
Cheirodon (Lamprocheirodon) axelrodi 89
Chela laubuca 90
Chilodus punctatus 90
Chromidotilapia guentheri 91
Jordanella floridae 91
Julidochromis marlieri 91
Julidochromis ornatus 92
Kryptopterus bicirrhis 92
Labeo bicolor 92
Labeo erythrurus 92
Labeo forskali 93
Labeo frenatus 93
Labeotropheus fuelleborni 93
Labeotropheus trewavasae 93
Lamprologus brichardi 94
Lamprologus congensis 94
Leiocassis brashnikowi 94
Leiocassis siamensis 95
Leporinus fasciatus affinis 95
Lucania goodei 95
Macrognathus aculeatus 95
Macropodus cupanus cupanus 96
Macropodus cupanus dayi 96
Macropodus opercularis 96
Macropodus opercularis concotor 97
Mastacembelus pancalus 97
Megalamphodus megalopterus 97
Megalamphodus sweglesi 97
Melanochromis auratus 98
Melanotaenia fluviatilis 98
Melanotaenia maccullochi 98
Mesogonistius chaetodon 99
Metynnis hypsauchen 99
Moenkhausia oligolepis 99
Moenkhausia pittieri 100
Moenkhausia sanctaefilomenae 100
Monocirrhus polyacanthus 100
Monodactylus argenteus 101
Mystus tengara 101
Nandus nandus 101
Nannacara anomala 101
Nannacara taenia 102
Nannochromis parilius 102
Nannostomus beckfordi 102
Nannostomus marginatus 103
Nannostomus trifasciatus 103
Nematobrycon palmeri 104
Neolebias (Micraethiops) ansorgei 104
Nothobranchius — skupina druhu Orthonotus 104
Nothobranchius — skupina druhu Palmquisti 105
Nothobranchius — skupina druhu Taeniopygus 105
Oryzias javanicus 106
Oryzias latipes 106
Osphronemus goramy 106
Otocinclus affinis 107
Pachypanchax homalonotus 107
Pachypanchax playfairi 107
Pantodon buchholzi 108
Papiliochromis ramirezi 108
Paracheirodon innesi 109
Pelvicachromis pulcher 109
Pelvicachromis subocellatus 110
Pelvicachromis taeniatus 110
Periophthalmus barbarus 110
Petitella georgiae 111
Phallichthys amates amates 111
Phallocerps caudomaculatus 111
Phenacogrammus interruptus 112
Poecilia caudofasciata 112
Poecilia latipinna 112
Poecilia melanogaster 113
Poecilia nigrofasciata 113
Poecilia petenensis 113
Poecilia reticulata 113
Poecilia sphenops 114
Poecilia velifera 114
Poecilia vittata 115
Poecilia vivipara 115
Poecilobrycon harrisoni 115
Poecilobrycon unifasciatus ocellatus 115
Poecilobrycon (Nannobrycon) eques 116
Polycentropsis abbreviate 116
Polycentrus schomburgki 116
Priapella intermedia 117
Pristella maxillaris 117
Pseudocrenilabrus multicolor 117
Pseudocrenilabrus philander dispersus 118
Pseudomugil signifer 118
Pseudotropheus zebra 119
Pterolebiss longipinnis 119
Pterolebias peruensis 119
Pterolebias zonatus 120
Pterophyllum scalare 120
Puntius conchonius 120
Puntius cumingi 121
Puntius filamentosus 121
Puntius gambiensis 121
Puntius gelius 121
Puntius lineatus 122
Puntius nigrofasciatus 122
Puntius spec. 122
Puntius ticto stoliczkai 123
Puntius ticto ticto 123
Pyrrhulina brevis 123
Pyrrhulina nigrofasciata 123
Pyrrhulina rachowiana 124
Pyrrhulina vittata 124
Quintans atrizona 124
Rachovia brevis 125
Rasbora borapetensis 125
Rasbora daniconius 125
Rasbora heteromorpha 125
Rasbora kalochroma 126
Rasbora lateristriata 126
Rasbora maculata 126
Rasbora pauciperforata 127
Rasbora somphongsi 127
Rasbora trilineata 127
Rasbora urophthalma 127
Rasbora vaterifloris 128
Rineloricaria parva 128
Rivulus cylindraceus 128
Rivulus harti 129
Rivulus holmiae 129
Rivulus isthmensis 129
Rivulus milesi 129
Rivulus santensis 130
Rivulus urophthalmus 130
Roloffia geryi 130
Roloffia liberiensis 130
Roloffia occidentalis 130
Roloffia roloffi 131
Sarotherodon mortimeri mossambicus 131
Scatophagus argus 131
Sphaerichthys osphromenoides 132
Steatocranus casuarius 132
Stevardia riisei 132
Stigmatogobius sadanundio 133
Symphysodon discus 133
Symphysodion aequifasciatus 134
Symphysodon aequifasciatus aequifasciatus 134
Symphysodon aequifasciatus axelrodi 134
Symphysodon aequifasciatus haraldi 134
Synodontis nigriventris 134
Tanichthys albonubes 135
Telmatherina ladigesi 135
Tetraodon cutcutia 136
Tetraodon fluviatilis 136
Tetraodon palembangensis 136
Thayeria boehlkei 137
Thysia ansorgei 137
Toxotes jaculatrix 138
Trichogaster leeri 138
Trichogaster microlepis 138
Trichogaster pectoralis 138
Trichogaster trichopterus sumatranus 139
Trichogaster trichopterus trichopterus 139
Trichopsis pumilus 139
Trichopsis schalleri 140
Trichopsis vittatus 140
Xiphophorus helleri 140
Xiphophorus maculatus 141
Xiphophorus montezumae 141
Xiphophorus variatus 141

Džungle a bažiny deštných pralesů, zaplavená mangrovová území a odvodňovací kanály kaučukovníkových plantáží, případně stojaté vody s bahnitým dnem. Na většině těchto lokalit je dno hlinitopísčité, pomalu se pohybující voda je křišťálově čistá, neutrální nebo slabě kyselá. Pouze v období dešťů jsou tyto oblasti zaplavovány vyšší vrstvou bahna a hnědou vodou s přechodně nižšími hodnotami pH. Na podobných místech roste např. Cryptocoryne cordata, C. Iingua, C. gracilis a další.
Jak vidíme, jsou rostliny v přírodě vystaveny některým vlivům prostředí, které se v akváriích dají jen velmi těžko napodobit. Akvárium je jen nepatrným výsekem vodní nádrže, do kterého umísťujeme nepatrné množství druhů rostlin. Tyto druhy pocházejí většinou z různých oblastí světa a jsou si zcela cizí.
Rovněž pestrost životních forem rostlin na přirozených stanovištích se v nádrži stírá tím, že zde máme celý rok stejnou výšku vody, obvykle i stejnou teplotu a fyzikální a chemické vlastnosti vody. Kolísá obvykle jen délka a intenzita osvětlení.
Při pěstování v akváriu se naopak objevují jiné měnící se podmínky, které z přírody neznáme. Tak například nejméně proměnlivou složkou vnějšího prostředí v přírodě je podklad (složení dna), kdežto v akváriu je tato složka velmi měnlivá. Obohatíme-li dno organickými látkami (rašelinou, listovkou apod.), ovlivňují tyto látky složení vody a samy podléhají anaerobnímu rozkladu, tj. hnijí za nepřístupu vzduchu. Vznikají tím jedovaté plyny, které ovlivní prostředí rostlin obvykle negativně. Založíme-li dno z čistého, vypraného písku, obsahuje zpočátku velmi málo živin. Písek se však postupně obohacuje organickými zbytky rostlinného i živočišného původu a vznikají v něm rozkladné procesy (viz v kapitole o výživě). Tím se mění složení dna, které pronikavě ovlivňuje vývoj rostlin.
V přirozených rostlinných společenstvech je obvykle přirozená biologická rovnováha. Podle hloubky vody, teploty, osvětlení atd. se v určitých ročních obdobích vyvíjejí některé druhy, které pak ustupují a dělají místo jiným. Jednotlivé druhy se tedy střídají s obdobím vegetativního růstu a obdobím kvetení. V akváriu tomu tak není již proto, že nádrž obvykle osazujeme nesourodými rostlinami z různých oblastí světa.
Hlavní příčinou narušení biologické rovnováhy (poměrného počtu jedinců různých druhů navzájem) je to, že se podmínky v akváriu mění během roku jen málo. Rostliny tedy nepodléhají cyklickému vývoji, ale ten druh, kterému podmínky určité nádrže nejlépe vyhovují, se rozrůstá na úkor druhů ostatních. Druhy množící se vegetativně potlačují rostliny, které se množí jen semeny. V tmavších nádržích převládnou kryptokoryny a znemožní růst šípatkovců a zákrutich, ve světlých nádržích je tomu naopak.
Vzájemné působení jednotlivých druhů rostlin je proto v akváriích mnohem pronikavější než v přírodě. Po určité době je obvykle třeba provést v nádrži určité změny, a to protrhat silně vyvinuté druhy, odstranit stínící rostliny, upravit stav plovoucí vegetace apod.
Vzhledem k tomu, že obsah vody v akváriích je poměrně malý a že její výměna je jen velmi pomalá, ovlivňují se různé druhy navzájem i chemicky tím, že působí na vlastnosti vody, která se například vlivem kryptokoryn okyseluje, kdežto např. vlivem valisnerií se mírně alkalizuje. To způsobuje nesnášenlivost některých druhů akvarijních rostlin navzájem, která se v akváriích projevuje někdy mnohem silněji než v přírodě.

Podle poznámek na herbárních položkách ve světových muzeích a podle pozorování profesora Schulzeho rostou vodní rostliny (zvláště kryptokoryny) ve třech hlavních biotopech.
1. Břehy větších řek ve vzdálenosti 10 — 100 km od ústí do moře. Kryptokoryny tam rostou na dobře osvětlených nebo slabě zastíněných místech v nadmořské výšce 0—50 m. Jedná se především o druhy, které dávají přednost pozemním životním formám. Jen zřídka bývají mělce zaplaveny, takže listy a květenství jsou vždy nad vodou. Tak roste např. C. ciliata. Tento druh často proniká podél větších řek hlouběji do lesních oblastí, ale široká říční koryta umožňují vždy dobré osvětlení břehů. C. ciliata nesestupuje přímo do koryta řek a roste ve společnosti s rodem Lagenandra a Hygrophila. Na těchto biotopech se v korytech řek nevyskytují jiné druhy rodu Cryptocoryne, ale vodní vegetaci tvoří např. Aponogeton rigidifolius, Hydrilla verticillata, Myriophyllum spp., Blyxa a Potamogeton. To se týká např. Malajského poloostrova. V Thajsku k těmto druhům přistupuje submersní Crinum thaianum. V Sarawaku se C. ciliata vyskytuje Spolu s C. lingua a C. pontederiifolia var. sarawacensis, ale tyto druhy často sestupují do koryta řeky a doprovází je Barclaya mottleyi. S ohledem na blízkost moře se jmenované druhy vyskytují převážně ve sladké vodě a jen zřídka je můžeme nalézt poblíže ústí v brakické vodě.
2. Menší vodní toky široké 2—10 m, za normálních podmínek velmi mělké (10—30 cm), ve kterých po vodních přívalech může stoupnout hladina vody na 1—2m. Jedná se o potoky v hustě zarostlých a zastíněných oblastech v nadmořské výšce 50—100 m, na Srí Lance (Cejlonu) výjimečně až 500 m, zatímco v horách severovýchodní Indie nacházíme zajímavé vodní rostliny až do výšky 1200 m/n. m. Tyto biotopy jsou typické křišťálově čistou vodou s pH 6—6,5. Jedná se o dešťovou, velmi měkkou vodu, koryto řek je kamenité až skalnaté, pokryté pískem s malým obsahem humusu splaveného z vyšších horských poloh. Kryptokoryny se zde vyskytují v hustých čistých porostech, porůstají břehy a jsou vystaveny podmínkám obojživelného života. Podle velikosti srážek kolísá hladina vody často během několika dnů od několika centimetrů až po 1 nebo 2 m. Za takových podmínek roste např. C. balansae v Thajsku, C. wendtii a C. axelrodii na Cejloně, C. bullosa v Sarawaku. Jsou to většinou nížinné druhy nadmořské výšky od 25 do 100 m; pouze C. nevillii a C. becketii vystupuje na Cejloně až do výšky 500 m a C. crispatula až do výšky 1500 m.

Tropy Indomalajské oblasti

TROPY INDOMALAJSKÉ OBLASTI


Tropy indomalajské oblasti představují vedle jihoamerických tropů hlavní zdroj akvarijních ryb a rostlin. Je to především Malajský poloostrov a Indonésie, hlavně její největší ostrovy, tj. Jáva, Sumatra, Borneo, Celebes a Nová Guinea. Velký počet druhů pochází ze Srí Lanky (Cejlonu).
Nejvýznačnějším rysem této oblasti je nepřítomnost veletoků. V místech, kde nebyla důkladným odvodněním bažin vybudována rýžová pole, je celá krajina porostlá neproniknutelnou džunglí s četnými jezírky, říčkami a močály. Pevnina porostlá hustou vegetací a blízkost moře mají vliv na téměř stálou celoroční teplotu, která kolísá jen nepatrně, od 25 do 27 °C. Během ročních období i během dne teplota kolísá tak nepatrně, že můžeme hovořit o celoroční stálé teplotě, která dosahuje podstatně vyšších hodnot, než jsou teploty tropických nádrží v našich bytech.
Převážná část popisované oblasti je velmi deštivá (2500 až 4500 mm ročně). Ačkoli deště jsou rozděleny na dvě období, neexistuje zde výrazné období sucha (kromě východní části Indonésie). Vody proto nemají periodický charakter a v džungli je velké množství větších nebo menších stálých vodních nádrží. Pouze ve velmi mělkých tůních a v bahenních formacích kolísá vodní sloupec dostatečně výrazně, aby mohl ovlivnit složení typicky vodní a obojživelné vegetace.
Stoupání vody v této tropické oblasti nezpůsobují rozvodněné řeky, nýbrž voda zde v době dešťů obvykle stejnoměrné přibývá a pak zase výška vodní hladiny klesá. Vodní vegetaci proto nepoškozuje dravý proud a cykličnost jejího vývoje je výrazná především u obojživelných druhů.
Ačkoli z indomalajské oblasti pochází velké množství druhů vodních rostlin, nejtypičtější z nich jsou árónovité, především kryptokoryny. Typicky submersní druhy (Cryptocoryne affinis, C. siamensis, C. cordata atd.) rostou v trvalých, často dosti hlubokých vodách a mohou kvést po celý rok. Ve vodě hlubší než 30—40 cm nekvetou a množí se jen vegetativně. Cykličnost vývoje není pro ně typická.
Obojživelné druhy (Cryptocoryne becketii, C. walkeri, C. nevilli, C. lucens) jsou v době dešťů ponořené a prodělávají období vegetativního rozmnožování z oddenkových výběžků. Poklesne-li hladina vody, přecházejí do emersního způsobu života, kvetou a tvoří semena. Kryptokoryny jsou typické rostliny původních džunglovitých formací. Rostou v polostínu, pod bujným, několikaposchodovým pralesem, často ve vodě, jejíž hladina je zcela zarostlá vzplývavými rostlinami.
V umělých i přirozených kanálech, které spojují jednotlivé laguny a jezírka, pak nacházíme ostatní druhy indomalajských vodních rostlin, například Limnophila, Ceratopteris, Bacopa apod.
Indomalajské druhy rostlin jsou tedy charakterizovány prostředím, které jim poskytuje nekolísavou, stejnoměrnou a poměrně vysokou teplotu vody i vzduchu kolem 26 °C. Vodní vegetace této oblasti se skládá z druhů obojživelných (lagenandry, některé kryptokoryny, ambulie) i z druhů typicky submersních (některé kryptokoryny, stolístky).
Indomalajské rostliny nemají období vegetačního klidu, ale některé obojživelné druhy jsou typické střídáním období vegetativního růstu (a vegetativního rozmnožování) a období kvetení a tvoření semen.
Rostliny této oblasti jsou proto náročnější; jsou citlivé na kolísání teploty, zvláště na hlubší poklesy teplot, které mohou být u mimořádně choulostivých druhů nebezpečné již při 18 °C, u jiných až kolem 15 °C. Teploty kolem 25—27 °C jim celoročně můžeme jen velmi těžko poskytnout. Některé kryptokoryny velmi nesnadno kvetou. I v umělých kulturách je ke kvetení třeba dodržet cyklický vývoj, tj. střídání emersního a submersního růstu (pravidelné kolísání hloubky vody).

Vodní a bahenní rostliny amazonské oblasti

se tedy vyznačují poměrně velkou přizpůsobivostí ke kolísání teploty. Snášejí běžné pokojové prostředí a nepoškozuje je ani pokles teplot na 12—15 °C. Převážná většina druhů je obojživelných, a proto se dají pěstovat jak v paludáriích, tak i v akváriích. Výrazně submersní rostliny jsou velmi vzácné a i ty mohou po kratší dobu vegetovat emersně (heterantery, kabomby). Jihoamerické stolístky (Myriophyllum) jsou ve srovnání s druhy ostatních kontinentů, kromě Austrálie, nejlépe přizpůsobeny emersnímu životu.
Vodní a bahenní rostliny tropické jižní Ameriky většinou nemají výrazné období klidu a nerostou jen za povodní, které zničí jejich vegetační orgány. Proto v bytech dobře vegetují po celý rok a spokojí se s teplotami kolem 20 °C. Vyhovuje jim celoroční osvětlení po dobu asi 12 hodin denně. Z podmínek vnějšího prostředí má vliv na jejich vývoj hlavně výška vodního sloupce. Jihoamerické rostliny jsou tedy pro akvária nejvhodnější; vyznačují se vysokou odolností proti vnějším podmínkám. V domácích nádržích jim můžeme připravit podmínky mnohem lepší, než mají ve své domovině.
Nesmíme zapomenout, že velké množství velmi dekorativních akvarijních rostlin pocházejících z Jižní Ameriky neroste v typicky tropické oblasti. Jsou dováženy ze subtropického a mírného pásma jižní Brazílie, Paraquaye, Uruquaye a Argentiny. Náleží sem mnoho mimořádně krásných novinek jako např. Echinodorus osiris, E. horemannii, E. opacus, E. longiscapus a další. Tyto druhy rostou trvale pod vodou a vyskytují se v relativně chladných tocích s teplotou 14—19 °C. Neznamená to ovšem, že bychom tyto rostliny nemohli pěstovat v normálních pokojových nádržích s teplotou kolem 22 °C.

V horských oblastech severně a jižně od amazonské nížiny se tedy setkáváme s proměnlivými podmínkami prostředí, což má za následek tzv. cykličnost vývoje rostlin. V době dešťů je období nevýrazného vegetačního klidu. Je vyvolané mechanicky stoupající vodou a pohybem zeminy, kterou unášejí povodně. Spolupůsobí nižší teplota a nedostatek světla, protože kalná voda propouští málo slunečních paprsků. Po přechodu záplav začínají kvést submersní rostliny, které současně s vývojem listů vyhánějí nad hladinu stonky s květy (Echinodorus) nebo tvoří plovoucí listy a květy (Cabomba). Obojživelné rostliny v té době vytvářejí listy, ale ještě nekvetou.
Později klesne hladina vody na 20—40 cm. V této době submersní rostliny již většinou odkvetly, květní stonky některých druhů počínají po uzrání semen zakořeňovat a nastává u nich období vegetativního rozmnožování. Obojživelné druhy naopak teprve vyhánějí květonosné stonky. To znamená, že na stejném stanovišti kvetou v etapách za sebou různé druhy rostlin. Tento jev označujeme jako cykličnost vývoje podle výšky vodního sloupce.
Jiné změny ve složení vegetace je možno pozorovat při okrajích lagun a mrtvých říčních ramen, kde formace tzv. savan přecházejí v bažiny, které dále přecházejí v mělké vody (litorály). Zde je vývoj rostlinstva mimořádně pestrý; druhové složení porostů se stále střídá, jedny druhy přibývají, jiné dočasně nebo trvale mizí. Rostliny zde rovněž velmi často mění tvar a velikost listů (tzv. listová mnohotvárnost). Na okrajích vod, na březích i v mělké vodě zde roste například Echinodorus quadricostatus, E. tenellus a různé druhy bahniček (Eleocharis). Směrem k pásmu savan se vyskytují různé bahenní árónovité rostliny nesnášející trvalé zaplavení, směrem k lagunám, již v mělké vodě rostou stolístky a heterantery a všude na hladině mělkých i hlubších stojatých vod plovoucí rostliny