Tropy Indomalajské oblasti

TROPY INDOMALAJSKÉ OBLASTI


Tropy indomalajské oblasti představují vedle jihoamerických tropů hlavní zdroj akvarijních ryb a rostlin. Je to především Malajský poloostrov a Indonésie, hlavně její největší ostrovy, tj. Jáva, Sumatra, Borneo, Celebes a Nová Guinea. Velký počet druhů pochází ze Srí Lanky (Cejlonu).
Nejvýznačnějším rysem této oblasti je nepřítomnost veletoků. V místech, kde nebyla důkladným odvodněním bažin vybudována rýžová pole, je celá krajina porostlá neproniknutelnou džunglí s četnými jezírky, říčkami a močály. Pevnina porostlá hustou vegetací a blízkost moře mají vliv na téměř stálou celoroční teplotu, která kolísá jen nepatrně, od 25 do 27 °C. Během ročních období i během dne teplota kolísá tak nepatrně, že můžeme hovořit o celoroční stálé teplotě, která dosahuje podstatně vyšších hodnot, než jsou teploty tropických nádrží v našich bytech.
Převážná část popisované oblasti je velmi deštivá (2500 až 4500 mm ročně). Ačkoli deště jsou rozděleny na dvě období, neexistuje zde výrazné období sucha (kromě východní části Indonésie). Vody proto nemají periodický charakter a v džungli je velké množství větších nebo menších stálých vodních nádrží. Pouze ve velmi mělkých tůních a v bahenních formacích kolísá vodní sloupec dostatečně výrazně, aby mohl ovlivnit složení typicky vodní a obojživelné vegetace.
Stoupání vody v této tropické oblasti nezpůsobují rozvodněné řeky, nýbrž voda zde v době dešťů obvykle stejnoměrné přibývá a pak zase výška vodní hladiny klesá. Vodní vegetaci proto nepoškozuje dravý proud a cykličnost jejího vývoje je výrazná především u obojživelných druhů.
Ačkoli z indomalajské oblasti pochází velké množství druhů vodních rostlin, nejtypičtější z nich jsou árónovité, především kryptokoryny. Typicky submersní druhy (Cryptocoryne affinis, C. siamensis, C. cordata atd.) rostou v trvalých, často dosti hlubokých vodách a mohou kvést po celý rok. Ve vodě hlubší než 30—40 cm nekvetou a množí se jen vegetativně. Cykličnost vývoje není pro ně typická.
Obojživelné druhy (Cryptocoryne becketii, C. walkeri, C. nevilli, C. lucens) jsou v době dešťů ponořené a prodělávají období vegetativního rozmnožování z oddenkových výběžků. Poklesne-li hladina vody, přecházejí do emersního způsobu života, kvetou a tvoří semena. Kryptokoryny jsou typické rostliny původních džunglovitých formací. Rostou v polostínu, pod bujným, několikaposchodovým pralesem, často ve vodě, jejíž hladina je zcela zarostlá vzplývavými rostlinami.
V umělých i přirozených kanálech, které spojují jednotlivé laguny a jezírka, pak nacházíme ostatní druhy indomalajských vodních rostlin, například Limnophila, Ceratopteris, Bacopa apod.
Indomalajské druhy rostlin jsou tedy charakterizovány prostředím, které jim poskytuje nekolísavou, stejnoměrnou a poměrně vysokou teplotu vody i vzduchu kolem 26 °C. Vodní vegetace této oblasti se skládá z druhů obojživelných (lagenandry, některé kryptokoryny, ambulie) i z druhů typicky submersních (některé kryptokoryny, stolístky).
Indomalajské rostliny nemají období vegetačního klidu, ale některé obojživelné druhy jsou typické střídáním období vegetativního růstu (a vegetativního rozmnožování) a období kvetení a tvoření semen.
Rostliny této oblasti jsou proto náročnější; jsou citlivé na kolísání teploty, zvláště na hlubší poklesy teplot, které mohou být u mimořádně choulostivých druhů nebezpečné již při 18 °C, u jiných až kolem 15 °C. Teploty kolem 25—27 °C jim celoročně můžeme jen velmi těžko poskytnout. Některé kryptokoryny velmi nesnadno kvetou. I v umělých kulturách je ke kvetení třeba dodržet cyklický vývoj, tj. střídání emersního a submersního růstu (pravidelné kolísání hloubky vody).