Vodní a bahenní rostliny amazonské oblasti

se tedy vyznačují poměrně velkou přizpůsobivostí ke kolísání teploty. Snášejí běžné pokojové prostředí a nepoškozuje je ani pokles teplot na 12—15 °C. Převážná většina druhů je obojživelných, a proto se dají pěstovat jak v paludáriích, tak i v akváriích. Výrazně submersní rostliny jsou velmi vzácné a i ty mohou po kratší dobu vegetovat emersně (heterantery, kabomby). Jihoamerické stolístky (Myriophyllum) jsou ve srovnání s druhy ostatních kontinentů, kromě Austrálie, nejlépe přizpůsobeny emersnímu životu.
Vodní a bahenní rostliny tropické jižní Ameriky většinou nemají výrazné období klidu a nerostou jen za povodní, které zničí jejich vegetační orgány. Proto v bytech dobře vegetují po celý rok a spokojí se s teplotami kolem 20 °C. Vyhovuje jim celoroční osvětlení po dobu asi 12 hodin denně. Z podmínek vnějšího prostředí má vliv na jejich vývoj hlavně výška vodního sloupce. Jihoamerické rostliny jsou tedy pro akvária nejvhodnější; vyznačují se vysokou odolností proti vnějším podmínkám. V domácích nádržích jim můžeme připravit podmínky mnohem lepší, než mají ve své domovině.
Nesmíme zapomenout, že velké množství velmi dekorativních akvarijních rostlin pocházejících z Jižní Ameriky neroste v typicky tropické oblasti. Jsou dováženy ze subtropického a mírného pásma jižní Brazílie, Paraquaye, Uruquaye a Argentiny. Náleží sem mnoho mimořádně krásných novinek jako např. Echinodorus osiris, E. horemannii, E. opacus, E. longiscapus a další. Tyto druhy rostou trvale pod vodou a vyskytují se v relativně chladných tocích s teplotou 14—19 °C. Neznamená to ovšem, že bychom tyto rostliny nemohli pěstovat v normálních pokojových nádržích s teplotou kolem 22 °C.