Akvarijní rybičky

Ancistrus cirrhosus
Krunýřovec skvrnitý
Loricariidae — Krunýřovcovití
Až 14 cm — Rio Paraguay, povodí Amazonky, Guayana a Trinidad — 1931

Tělo kryjí četné kostěné destičky, v přední části je zploštělé, směrem dozadu se zužuje. Vysoká hřbetní ploutev a mohutně vyvinuté prsní ploutve mají sil¬ný osten. Tupá tlamka je vybavena četnými, často rozvětvenými čichovými vousky. Zbarvení je hnědé až tmavohnědé se světlými nepravidelnými skvr¬nami. Břišní část je světle šedozelená nebo hnědá. Ploutve jsou hnědavé s tmavými kulatými skvrnami. Na hřbetní ploutvi (vpředu blíže k hřbetu) je výrazná sytě černá skvrna.
Sameček má vousky na tlamce a na čele, silné a dlouhé. Samička má vousky na tlamce, krátké a tenké, v jedné řadě.
Chov: 20 °C. Nádrž velká, nevystavená světlu, s možností úkrytu, který ryba opouští až k večeru a v noci. Voda čistá, prokysličená a osolená (l kávová lžička na 10 litrů vody). Rybky požírají řasy a rostlinné odpady, rostliny však neničí. Jinak nejsou v potravě vybíravé, žerou všechno a potravu přijímají výlučně ze dna. Na teplotu nejsou náročné. Lze je chovat ve společnosti jiných mírumilovných rybek.
Odchov: 28°C. Předpokladem pro úspěšný odchov je chovat několik jedin¬ců od mládí společně v jedné nádrži. Dospělý sameček obhajuje teritorium. Pro vybraný pár postačí středně velká nádrž bez osázení, s vloženou břidlicí a kameny. Rybky se vytírají do jeskyněk, kde samička lepí jikry na spodní stranu pevného podkladu. Potěr se vykulí za 5 dnů, za další 4 dny stráví žloutkový váček. Vložené salátové listy se zakrátko pokryjí řasou a změknou. Tvo¬ří první potravu potěru. Později můžeme přidávat různou sušenou potravu, spařený mrazený špenát a sekané nitěnky. Rodiče potěru neublíží.

Ancistrus dolichopterus
Krunýřovec modrý
Loricariidae — Krunýřovcovití
Až 12 cm — Povodí Amazonky, Guayana — 1911

Zbarvení tmavě hnědé až šedé, případně zelenkavě hnědé, tmavěji skvrnité. Cítí-li se rybky dobře, a tělo dostane modročerný nádech. Tmavé zbarvení signalizuje dobrou pohodu. Spodní část těla je světlejší, ploutve modročerné, hřbetní a řitní ploutve jsou světle lemované s bělavými body. Mladé rybky jsou modřeji vybarvené. Sameček má silné, dlouhé, rozvětvené vousky na tlamce a čele. Je celkově světlejší.
Samička má krátké a tenké vousky v jedné řadě na okraji tlamky.
Chov a odchov jako u Ancistrus cirrhosus.

Ancistrus multispinnis
Krunýřovec mnohoostný
Loricariidae — Krunýřovcovití
Až 12 cm — Humboldtův proud. Novo Rivers, St. Catharina — 1934

Zbarvení je tmavošedé až žlutohnědé s četnými skoro černými skvrnami a jednotlivými světlými body. Spodní část těla je světlejší. Hřbetní a párové ploutve jsou průsvitně hnědavé a také tmavě až světle hnědě skvrnité. Ocasní ploutev je světle lemovaná. Vousky na tlamce jsou světlé. Rozdíl pohlaví jako u Ancistrus dolichopterus.
Chov a odchov jako u Ancistrus cirrhosus.
Všechny tři popsané druhy rodu Ancistrus byly dříve známé pod rodovým jménem Xenocara.

Anostomus anostomus
Hlavostojka nádherná
Anostomidae — Úzkotlamovití
Až 15 cm — Západní Guayana a veletok Amazonky od Manaosu nahoru — 1924

Tělo protáhlé, z boků mírně stlačené, hlava je shora trochu zploštělá, poměr¬ně velká tlamka, silně vyvinuté pysky; horní pysk je posunutý trochu zpět. Starší ryby mají tři podélné tmavozelené až hnědé pruhy táhnoucí se až k ocasní ploutvi, z nichž horní začíná na hlavě, prostřední na tlamce a spodní v okolí hrdla. Tělo mezi pruhy je zbarvené žlutě. Okolí hrdla a úsek nad prsními ploutvemi je fialový až nachový. Úpon všech ploutví je načervenalý nebo červenofialový, směrem k volnému konci jsou ploutve žlutavé až bez¬barvé. Základna hřbetní a ocasní ploutve je někdy krvavě červeni Řitní plou¬tev bývá černě lemovaná. Rozdíly pohlaví nejsou dosud známé.
Chov: 24 °C. Nádrž velká, mírně osázená velkolistými a dlouholistými rostli¬nami, s možností úkrytu pod kořeny. Rybky jsou nenáročné, poměrně mírumi¬lovné a plaché. Lze je chovat ve společnosti stejně velkých ryb. Vyžadují živou a rostlinnou potravu, kterou sbírají ze dna (červy). Obvyklá poloha rybek je hlavou dolů, plovou však také normálně. Doporučuje se chovat je v houfu.
Odchov se v akváriích pravděpodobně dosud nezdařil.

Akvarijní rybičky

Aequidens portalegrensis
Akara pruhovaná
Cichlidae — Vrubozubcovití
Až 10 cm — Santa Catarina, Rio Grande do Sul, Bolivie, Paraguay, Rio Uruguay – 1913

Tělo statné, oválovité, ze stran zploštělé. Hlava je velká. Mladé kusy jsou zelenavé, modravé až hnědavé, horní část těla mají tmavou. Od oka se táhne podélný černohnědý pruh, který je zakončen v kořeni ocasu žlutavě lemova¬nou skvrnou. V rozčilení a ve tření celé tělo ztmavne, popřípadě zčerná. Sameček má hřbetní a řitní ploutve zašpičatělé a je výrazněji zbarven. Samička má základní zbarvení těla načervenalé a ploutve hnědavé.
Chov: 20 °C. Velká nádrž, voda vodovodní, středně tvrdá, častěji vyměňova¬ná. Protože silně ryjí, a to daleko více než ostatní ryby této čeledi, je nutné sázet rostliny do květináčků a písek krýt vrstvou oblázků. Lze je chovat jen ve společnosti stejně velkých ryb, kterým však mohou být nebezpečné v době tření. Vyžadují vydatnou živou potravu.
Odchov: 26 °C jako u A. pulcher. Jsou velmi plodné.

Aequidens pulcher
Akara modrá
Cichlidae — Vrubozubcovití
Až 15 cm — Kolumbie, Panama, Venezuela, Trinidad — 1906

Tělo protáhle elipsovitého tvaru, olivově zelené až šedohnědé, hřbet zelena¬vý, boky mají modravý nádech, s 5-8 černými, neznatelně ohraničenými příčnými pruhy. Asi uprostřed boků je černá skvrna. Čelo je široké. Každá šupinka je zdobena třpytivě namodralou tečkou. Na skřelích a na všech plou¬tvích jsou kovově se lesknoucí modrozelené tečky a čárky. Oko je velké, duhovka zlatožlutá s výrazně červeným prstencem. Pysky jsou světle modré. V době tření všechny odstíny barev nádherně září. Hřbetní ploutev je červeně nebo bíle lemovaná.
Sameček má hřbetní a řitní ploutev protaženou do špičky. Samička je v době tření sytěji vybarvená, příčné pruhy na bocích zčernají.
Chov: 20°C. Velká nádrž, hrubozrnné dno s vloženými oblázky, osázení libovolné. Rybky jsou poměrně klidné, neryjí a neničí rostliny. Lze je chovat ve společnosti větších ryb. Výkaly těchto rybek silně znečisťují vodu, proto je nutné ji častěji vyměňovat. Ve staré vodě jsou rybky náchylné k různým one¬mocněním. Vyžadují vydatnou živou potravu.
Odchov: 26° C, velmi snadný, 7—krát do roka. Rybky vyžadují středné velkou nádrž, normální vodu. Jikry kladou na předem očištěný kámen. Rodiče společně opatrují jikry, z nichž se během 60—70 hodin vylíhne potěr. Až do doby příštího tření lze ponechat rodiče ve společnosti potěru. Potěr krmíme drobnou živou potravou.

Aequidens thayeri
Akara Thayerova
Cichlidae — Vrubozubcovití
Až 12 cm — Rio Madeira, Rio Guaporé, Bolívie — 1960

Tělo je silné, robustní, podobné A curviceps, avšak daleko tlustší. Základní zbarvení je olivové hnědé, s černou kresbou. Po silném čele se táhne přes obě oči tmavý pruh, který je zakončen ve středu těla po obou stranách výraznou skvrnou. Oko je černé se zlatým prstencem. Ke krásné ozdobě přispívá mod¬ře, červeně a zase modře zbarvený pruh od oka k oku, těsně nad tlamkou. Skřele jsou jemně překreslené. Žlutavě barevné tóny jsou na hřbetní a ocasní ploutvi. Rybky jsou přes svoji velikost mírné a mírumilovné, ale lekavé. Rozdíl pohlaví je typický jako u ostatních cichlid.
Chov a odchov jako u A. maronii.

Amblydoras hancocki
Trnovec amazonský
Doradidae — Trnovcovití
Až 12 cm - V nížinách Amazonky, Peru, Bolívie, Guayana – 1950

Tělo robustní, připomínající obrovského pulce, má silně okostěnou lebku, kte¬rá přechází v kostěné plotýnce až k hřbetní ploutvi. Tlamka má 6 vousků. Cel¬kové zbarvení je čokoládově hnědé s tmavými nepravidelnými skvrnami. Po stranách těla jsou podélné řady příčných, překrývajících se kostěných desti¬ček s četnými trny. Hodně vpředu nasazená hřbetní ploutev má ohnutý osten černě ohraničený. Široký, světlý podélný pruh je tvořen bílými trny v kostě¬ných destičkách a je prokládán četnými stříbrnými tečkami. Ploutve jsou bez¬barvé, neprůhledné. Vousky jsou prstencovitě bílohnědě zbarvené. Oči opalizují modře.
Sameček má spodní část těla zdobenou světle hnědými body. Samička má břicho špinavě bílé.
Chov: 20—24 °C. Nádrž střední velikosti, běžně osázená a doplněná plovou¬cími rostlinami, jemný písek, dostatek kořenů a jiných úkrytových možností. Jsou mírumilovní, ožívají až se soumrakem. Jsou to noční tvorové, v potravě nevybíraví. Na pokles teploty nejsou choulostiví.
Odchov: Pravděpodobně se dosud nezdařil.