Přidělení mějte na paměti:

Rostlinu vyhrabejte. Oddenek odřízněte ostrým nožem asi ve vzdálenosti 5 cm od středu listové růžice („srdíčka") a olistěný kousek zasaďte. Bezlistou část rhizomů rozřežte na několik kousků, které mají mít tyto délky:
• druhy rodů Nymphaea
a Nuphar 10 cm,
• šípatkovce 3 až 5 cm,
• kryptokoryny 5 cm.
Po nařízkování odřízněte
kořeny. Kousky rhizomů
ponořte do nádoby s odraženou
vodou (asi 22 °C). Za čas se
probudí několik spících pupenů.
Jakmile se na oddenků vytvoří
nové kořínky, můžete jej sázet.

Dělení rhizomů

(oddenků)
Obrázek 4
Rhizomy (přeměněné stonky)
kryptokoryn, druhů roduEchinodorus a ostatních rostlin se často rozvětvují. Na koncích těchto postranních výhonků vznikají mladé rostliny, které lze oddělit pro rozmnožování. Při dělení mějte na paměti: Mladé rostliny by měly mít asi 10 vlastních listů a dorůst asi poloviční velikosti mateřské rostliny.
• Kořeny mateřské rostliny
opatrně uvolněte a oddenek
odřízněte ostrým nožem
(nerozmačkat) co nejblíže
u mateřské rostliny.
• Mladou rostlinu opatrně
vytáhněte. Kořeny mateřské
rostliny opět přikryjte pískem.
• Mladou rostlinu vysaďte na
nové místo.
Dělení starších rhizomů Pro množení se mohou použít i starší části rhizomů, které nemají již žádné listy.

Řízky

Rostliny s vysokými olistěnými lodyhami se množí řízkováním, tzn. řízky z hlavního stonku, které se zasadí do dna a tam v místě stonkových uzlin zakoření. Při množení mějte na paměti: Pro řízkování používejte postranní výhonky nebo celou rostlinu rozřezejte na vrcholový řízek (horní část s vegetačním vrcholem) a jeden nebo několik stonkových řízků (střední a spodní části bez vegetačního vrcholu). Vrcholový řízek a řízky z postranních výhonků rychle narostou, stonkové řízky vyženou z listových paždí nové postranní výhonky.
• Řízky při odběru
nerozmačkejte (používejte
ostrý nůž)! Každý řízek by měl
být 15 až 20 cm dlouhý a měl
by mít nejméně 3, lépe více
než 4 stonkové uzliny.
Ze spodních stonkových
uzlin otrhejte listy a vsaďte do
dna pokud možno 4 uzliny,
aby se vytvořilo hodně nových
kořenů .
Krátké řízky, které mají jen 1
nebo 2 uzliny, lze odebírat
pouze z odolných rostlin
(zakucelky, druhy rodu
Hygrophila, Heteranthera
zosterifolia). Takové řízky
vysazujte do dna šikmo. Tam
zakoření a vyženou z listového
paždí nový postranní výhonek

„Živorodé" rostliny

Obrázek 2
Přídatné dceřiné rostliny z adventivních pupenů se vyvíjejí na nejrůznějších částech mateřské rostliny. Tvoří se například u
• velkých druhů rodu
Echinodorus (Echinodorus
cordifolius nebo Echinodorus
bleherae) na přeslenech
submerzních stonků;
• u vodních kapraďorostů
(Microsorium pteropus, druhy


2 Některé „živorodé'' rostliny tvoří
dceřiné rostlinky na různých
částech: na listech, na stoncích
apod.
Nahoře: vodní kapradina.
Dole: mokřanka.
rodu Ceratopteris) z pupenů na okrajích listů;
• u mnohých druhů rodu
Aponogeton (Aponogeton
undulatus) namísto květů;
• u velkých druhů rodu
Hygrophila (Hygrophila
difformis, Hygrophila
polysperma) v místě odlomení
jednotlivých listů, které na
vodě obrazí.
Při množení mějte na paměti: Dceřiné (přídatné) rostliny musí mít nejméně 8 listů a silné kořínky, mladé rostliny rodu Aponogeton také malou hlízu. Přídatné rostliny na květních stoncích raději neoddělujte, nýbrž ohněte stonek až ke dnu a zatěžkejte ho kameny nebo příchytkami. Mladé rostliny zakoření samy. Upozornění: Přídatné rostliny plovoucích kapraďorostů se neoddělují.

Množení rostlin

U akvarijních rostlin je vegetativní množení dělením a oddělováním dceřiných rostlin mnohem jednodušší a spolehlivější než rozmnožování výsevem semen.
Odnože
Obrázek 1
Rostliny se zkrácenou růstovou
osou (rostliny s listovou růžicí
jako např. zákrutichy nebo
kryptokoryny) tvoří výhonky
(postranní „větve"), na jejichž
konci se vyvíjejí dceřiné
rostliny.
Při množení mějte na paměti:
Odnože se nesmějí oddělovat
příliš brzy!
Mladé dceřiné rostliny musí
dosahovat velikosti jedné
třetiny nebo ještě lépe
poloviny mateřské rostliny

(kryptokoryny musí být skoro
stejně velké).
U druhů, které hojně odnožují,
si vybírejte pro novou výsadbu
jen ty nejsilnější mladé
rostliny.
Oddělené odnože se
zkrácenými kořínky vysaďte
na nové místo (vysazování,
strana 30).
Upozornění: Odnože
plovoucích rostlin
neoddělujte, spojení
s mateřskou rostlinou se
přeruší samo.

Hnojení rostlin

Čím a jak často rostliny hnojit, to závisí na jejich počtu, světlosti, teplotě vody, na druhu a počtu ryb (ryby jsou producenty „hnojiva") a samozřejmě také na hnojivu, pro které jste se při zakládání akvária rozhodli. Rozlišují se tyto druhy hnojiv:
Zásobní, dlouhodobě působící hnojiva se vkládají při zakládání akvária do substrátu (dodržujte návod k použití). Po každé výměně části vody se doporučuje přihnojit tekutým hnojivem obsahujícím železo.
Tekutá hnojiva můžete používat samostatně i v akváriu bez zásobního hnojiva ve dně. Poprvé hnojíte při založení akvária, potom při každé výměně části vody. Dodržujte návod k použití, neboť dávkování je u jednotlivých preparátů různé.

porost

• Značně zahuštěné porosty proto
odstraňujte jako celek, vyberte jen
nejsilnější mladé rostliny a nově je
vysaďte (kryptokoryny se ošetřují
stejně).
Rostliny s obdobím vegetačního klidu: Většina druhů rodu Aponogeton, které mají hlízu jako zásobárnu živin, potřebuje po jistou dobu klid. Hlízy kalatek po vysazení rychle vyženou a za příznivých podmínek rostou a kvetou velmi bujně. Asi po 8 měsících růst zastaví a postupně ztratí všechny listy: říká se, že zatáhnou. Potom:
• Ponechte hlízu v akváriu, po
několika týdnech většinou opět
obrazí.

• Jestliže se do 2 měsíců neobjeví žádné nové listy, hlízu vyhrabejte a ponechte ji ležet několik týdnů volně na dně. Po novém vysazení už obrazí. Předpokladem ovšem je, že hlíza nebude poškozena rybami. Má rada: Mnoho druhů rodu Aponogeton se při stále stejné teplotě tropického akvária vyčerpává a rok od roku slábne. Proto se většině bude dařit lépe, když je vysadíte do ploché keramické misky, a jakmile rostlina zapustí kořeny, misku z nádrže vyjmete. Poté ji přeneste na 2 až 3 měsíce do chladnějšího akvária. Rostlina snese v době vegetačního klidu teploty do 16 °C a méně světla. Poté kalatku vraťte do tropické nádrže. Při teplotách nad 20 °C opět ochotně obrazí.

Vyběžkaté rostliny

Vyběžkaté rostliny prosvětlete. Ve velmi hustých porostech šípatek a zákrutich nebo rostlin tvořících souvislé koberce v popředí, jako je Echinodorus tenellus, se tvoří při silném osvětlení příliš mnoho řas. Může jich být tolik, že je ryby už nedokážou požrat a člověk odstranit.
• Jako preventivní opatření
protrhávejte slabší mladé rostliny ze
dna nebo občas zlikvidujte i starou
rostlinu, aby se porosty opět omladily.
• Jelikož odnože nestojí osamoceně,
ale tvoří celé „řetězy", polykormony
(obrázek, strana 42), většinou jich
najednou vytrhnete několik.
• Velmi opatrně si musíte počínat při
vytrhávání starých rostlin. Především
u malých druhů rodu Echinodorus se
může stát, že zbytky kořenů zůstanou
ve dně, tam hnijí, a hnilobou jsou pak
napadeny i okolní mladé rostliny.
Důsledkem mohou být nepěkné
„díry" v porostu.

Pěstování rostlin s listovými růžicemi

Čas od času odstraňte z listových růžic staré listy a porost rostlin prosvětlete. Všechny pěstitelské zásahy provádějte opatrně, aby si rostliny uchovaly svůj přirozený tvar. Přerostlé rostliny zmenšete: Jestliže se například šípatkovec srdčitý (Echinodorus cordifolius) nebo lekníny a stulíky (rody Nymphaea a Nuphar) příliš rozrostou, odtrhněte největší vnější listy. Kromě toho seřízněte ostrým nožem kořeny, asi ve vzdálenosti 15 cm od středu růžice („srdíčka"). Rostliny si brzy vytvoří nové. Během této doby nerostou. Druhy Nymphaea a Nuphar pak nevyhánějí žádné plovoucí listy.


Mají-li kvést, musíte jim 3 až 5 plovoucích listů ponechat. Jestliže vám na kvetení nezáleží, můžete plovoucí listy zaštípnout, jakmile se objeví.

Pěstování rostlin s olistěnými lodyhami

Pokud stonky rostlin dosáhnou vodní hladiny, musí se zkrátit. Necháte-li je dále růst na vodní hladině, zeslábnou a budou se i větvit. Jakmile tedy začnou stínit rostlinám u dna, musí se sestřihnout.
• U rostlin, které po řezu silně větví
(jako druhy rodu Hygrophila), můžete
spodní zakořeněnou část stonku
nechat stát; ten pak znovu obrazí.
• Jiné druhy (například z rodu
Cabomba) větví po zastřižení málo
a mají jen slabé výhonky. Proto
odstraňte celou skupinu rostlin
a z každého výhonku odstřihněte horních 20 cm na řízkování. Z těchto vrcholových řízků (spodní části zahoďte) pak skupinu nově vysázejte.

Péče o rostliny

většinou vyžaduje jen několik málo minut a pár doteků ruky. Avšak právě na nich velmi záleží, protože neošetřované rostliny nejenže nevypadají dekorativně, nýbrž zhoršují i celé prostředí v akváriu.
Časový rozvrh prací
Akvária, která jsou zřízena hlavně pro rostliny, se musí udržovat naprosto stejně jako všechna ostatní akvária. Denně musíte zkontrolovat funkci technických přístrojů, spočítat rybičky a podívat se, jsou-li všechny zdravé. Musíte je také nakrmit. Týdně musíte otřít průhledné stěny a svrchní kryt (houbou nebo magnetickou stěrkou na řasy), odstranit okousané a odumírající listy rostlin a opatrně oklepat trus a usazeniny, které mohou ulpívat ve spleti jemně čárkovitých listů rostlin. Týdně nebo jednou za 14 dní musíte vyměnit asi 1/5 až 1/3 vody. Častost této výměny závisí na počtu a velikosti ryb: Čím více je v akváriu ryb a čím jsou větší, respektive čím méně je v něm rostlin, tím více vody a tím častěji se musí měnit. Při výměně vody odsajte hadicí ze dna přebytečný kal a po doplnění nádrže přidejte do vody tekuté hnojivo. Upozornění: Z hustých porostů kryptokoryn odstraňujte kal opatrně, ale důkladně. Jestliže z písku vyčnívají jemné špičky kořenů, znamená to, že je dno příliš prorostlé. Dno musíte nakypřit a porosty rostlin prosvětlit.

Má rada:

Přerostlé rostliny se často
vyvrátí a musí se znovu zasadit
(rostliny s vysokými stonky
v popředí někdy i jednou za týden),
a tak neustále potřebujete nové,
vzhledné rostliny, které můžete
vysadit místo rostlin chřadnoucích.
Neustálé kácení a přesazování totiž
většině rostlin nesvědčí. Proto byste
měli mít v zásobě náhradní rostliny,
které si předpěstujete v jednom nebo
více akváriích submerzně nebo
emerzně. Nejsilnější mladé rostliny
a nové výhonky pak podle potřeby
přesadíte do „holandského akvária".
Zahrada pod hladinou tak bude vždy
působit dokonalým optickým
dojmem.

Péče o „holandské akvárium"

Ke správné péči o toto rostlinné
akvárium potřebujete:

• Několik hodin týdně, jinak bude
nádherná vodní zahrada brzy vypadat
jako džungle.

• Pevně uzavíratelný kryt, aby
zbytečně neunikal oxid uhličitý (CO2)
(strana 11).

• Dostatečné osvětlení, přednostně ze
zářivek, které rovnoměrně osvětlují
celou nádrž (strana 18).

• Vytápění dna (strana 22), neboť
rostliny vyžadují mírně prohřátou
a zvolna proudící vodu při dně.

• Filtr, který za hodinu nepřefiltruje
více než polovinu vody v nádrži.
Těch několik malých ryb více
nepotřebuje, a rostlinám se daří jen
v mírném proudění.

• Odsolovat vodu iontovou výměnou
nebo reverzní osmózou je u tvrdé
vody z vodovodu nezbytností,
protože spousta akvarijních rostlin
(popis rostlin strana 62-89) vyžaduje
měkkou a mírně kyselou vodu.

• Hnojit zásobním hnojivem, které se
při zakládání nádrže vloží do dna.
Pravidelně přihnojovat tekutým
hnojivem po každé výměně vody

a pokud možno denně přidávat
stopové prvky, aby rostliny měly tyto
důležité živiny ve vodě vždy
v odpovídajícím množství.
Hnojit oxidem uhličitým.

Ryby do „holandského akvária"

Ryby do této zahrady pod hladinou

nesmějí být příliš velké, ani příliš čilé.
Samozřejmě by neměly okusovat
rostliny, ani se rýt ve dně. Bez
problémů zde žijí:

• Malé až středně velké neonky
a jejich příbuzní, např. neonka
červená (Paracheirodon axelrodi),
tetra černá (Gymnocorymbus
ternetzi), všechny druhy rodu
Hemigrammus, například tetra žhavá
(Hemigrammus erythrozonus),
všechny druhy rodu Hyphessobrycon,
například tetra krvavá
(Hyphessobrycon callistus), všechny
druhy rodu sekernatek, například
Carnegiella strigata, všechny ryby

z rodu drobnoústek a šikmostojek
(Nannostomus a Nannobrycon).

• Malé a středně velké parmy

a parmičky, které neokusují rostliny,
například parmička purpurová
(Puntius nigrofasciatus), parmička
cejlonská (Barbus cumingi),
pruhované danie rodů Danio
a Brachydanio a všechny
razbory.

Založení „holandského akvária"

„Holandské akvárium" je efektně
osazená zahrada pod hladinou. Aby
dekorace a rostliny působily celkově
harmonickým dojmem, je třeba zvolit
rostliny, které mají stejné nároky na
osvětlení, teplotu, složení vody
a hnojení. Kromě toho by tvary
a barvy rostlin měly spolu
kontrastovat a působivě se doplňovat.
Dokonce i ryby se vybírají tak, aby se
hodily k rostlinám.

Rady pro úpravy a výzdobu
K dekoraci můžete použít, stejně jako
v každém jiném akváriu, kameny,
dřevo, korek a plast. V úvahu
přicházejí všechny rostliny, které se
vám líbí, pokud kladou stejné nároky
na prostředí. Chcete-li si zařídit
velkou nádrž se spoustou rostlin,
naplánujte si jejich uspořádání
nejprve na papíře.

Příklad osázení nádrže o délce 200 cm

a zadní stěně a postranních

stěnách jsou vystavěné
dekorace z korkových,
kamenných nebo plastových
stěn. Terasy jsou upraveny
z korku, kamenů, kořenového
dřeva nebo plastu.

Rostliny:

1 Hygrophila corymbosa
(1 svazek),

2 Heteranthera zosterifolia
(1 svazek),

3 Vallisneria spiralis
(1 svazek),

4 Cryptocoryne pontederiifolia
(3 svazky),

5 Cryptocoryne x willisii
(3 svazky),

6 Alternanthera reineckii
(3 hrnky),

7 Cryptocoryne cordata
(3 svazky),

8 Nymphaea lotus
(zelenolistý, 3 svazky),

9 Cabomba piauhyensis
(1 svazek),

10 Limnophila aquatica
(4 hrnky),

11 Lobelia cardinalis (6 hrnků),

12 Hemianthus
micranthemoides (5 hrnků),

13 Echinodorus tenellus
(asi 30 kusů)

14 Hygrophila polysperma
(1 svazek)

15 Cryptocoryne affinis
(2 hrnky)

16 Vallisneria asiatica var.
biwaensis (1 svazek),

17 Didiplis diandra
(2 svazky),

18 Hygrophila difformis
(1-2 svazky),

19 Microsorium pteropus
(5 kusů),

20 Hydrocotyle leucopetala
(1 svazek),

21 Ammannia gracilis
(3 hrnky),

22 Cryptocoryne wendtii
(3 svazky),

23 Nymphaea lotus
(červenolistý, 1 kus),

24 Saururus cernuus
(10 hrnků)

25 Echinodorus osiříš (3 kusy)

26 Sagittaria subulata
(1 svazek),

27 Rotala macrandra
(2 svazky),

28 Aponogeton ulvaceus
(1 hrnek),

29 Echinodorus tenellus
(asi 30 kusů),

30 Shinnersia rivularis
(1 svazek),

31 Cabomba aquatica
(1 svazek),

32 Bacopa caroliniana
(2 svazky),

33 Cryptocoryne affinis
(3 hrnky).

Návrhy na osázení
Příklad osázení nádrže o délce 60 cm
1 kořen, několik kamenů,
žádné terasy, žádné plovoucí
rostliny (rostliny dna se
rozprostřou na vodní ploše).
Rostliny:
1 Hygrophila difformis
(1 svazek),
2 Myriophyllum aquaticum
(1 svazek),
3 Vallisneria spiralis
(1 svazek),
4 Alternanthera reineckii
červená (1 hrnek),
5 Microsorium pteropus
(1 svazek),
6 Ludwigia repens
(1 svazek),
7 Echinodorus cordifolius
(1 kus „mini" jako solitéra),
8 Cryptocoryne affinis
(1 svazek),
9 Echinodorus tenellus
(3-5 hrnků).
Příklad osázení nádrže
o délce 130 cm
Obrázek 2
1 terasa, 1 kořen nebo několik
kamenů, terasová zídka
z borky dubu korkového nebo
plochých kamenů.

Kapraďorosty, jako je hnědovka
křídlatá (Microsorium pteropus)
a guinejská vodní kapradina
Bolbitis heudelotii, rostou na zbytcích
dřev z rašelinišť a lávových kamenech
lépe než ve dně.
Upevňují se silonovými vlasci na
dřevo nebo kámen. Jestliže se za
nějakou dobu udrží samy silou
vlastních kořenů, můžeme vlasce
opatrně odstranit.
Při vysazování do dna se rhizomy
nesmí zahrabat (obrázek, strana 31).
Stulíky a lekníny (Nuphar
a Nymphaea) se pouze položí na
písek a upevní kamenem nebo
svorkou.
Druhy rodu Crinum (kříny) jsou
citlivé na otlak a ostré kamínky. Proto
zabalte cibulky před vysazením do
hrubé vláknité rašeliny. Kořenový
základ cibulky ale neobalujte, abyste

čerstvě vyhnaným kořínkům nebránili
v růstu.
Kořeny plovoucích rostlin se
nezastřihávají. Položte rostliny jednu
vedle druhé na vodní hladinu. Pokud
se při převozu do sebe zapletly anebo
pokud jsou vzájemně slepeny,
postačí, když je několikrát ponoříte.
Rozpletou se samy a vyplavou na
hladinu ve správné poloze.

Rostlinu
vysazujte jako solitéru.
Hlízy druhů rodu Aponogeton, které
jste zakoupili v době jejich
vegetačního klidu, nemají žádné listy.
Proto je velice důležité, abyste je
vysadili do dna ve správné poloze.
„Očka", z nichž vyrazí listy, musí při
vysazování směřovat nahoru, jinak
rostlina nevyroste!
Druhy rodu Anubias mají tak citlivé
kořeny, že je raději vůbec
nezkracujte. Rostliny jen položte na
písek a rhizomy zatěžkejte kamenem
nebo upevněte svorkami. Mladé
kořeny si potom ve dně samy najdou
cestu. Rostliny můžete přivázat
silonovým vlascem také na staré
kořeny nebo na porézní kameny;
zapustí do nich kořeny. Anubias
barteri var. nana ostatně není příliš
citlivá.

zvlaštní rady pro výsadbu

Mnohým rostlinám se bude dařit lépe,
vezmete-li při jejich sázení v úvahu
tvar kořenového balu nebo zvláštní
citlivost některých rostlinných druhů.
K tomu několik rad:
Plošně kořenící rostliny - jako druhy
rodu Echinodorus a Aponogeton - se
nejlépe sázejí do ploché, široké
prohlubně, ve které se mohou jejich
kořeny dobře rozprostřít.
Hluboko kořenící rostliny - jako jsou
kryptokoryny, šípatky a zákrutichy
- se sázejí do úzkých a hlubokých
jamek. Dávejte pozor, abyste přitom
nerozvířili uložené zásobní hnojivo.
Malé rostliny pro popředí - jako je
Lilaeopsis novae-zelandiae (mrkvovitá
rostlina z Nového Zélandu) - rostou
pevně sevřené v plastikových
kelímcích a často se nedají dělit.
Hrnek pouze uvolněte a tam, kde je


to možné, kořeny zkraťte.

Jak je sázet:

Jelikož zahrabané listy zahnívají, musí se ze dvou či ještě lépe ze čtyř uzlin v dolní části stonku odstranit listy. Stonek vsaďte do hloubky 2 až 4 uzlin. Jen v takové hloubce mohou rostliny vytvořit dostatek kořenů, protože z těchto uzlin vyrůstají nové kořeny. Upevnění rostlin svorkami Čerstvě vysazené rostliny sice zpravidla nikdy nehnijí, nicméně v případě vzácných sazenic, u kterých nechcete
podstupovat žádné riziko, by se měly použít svorky: Rostliny vysaďte jednotlivě do
dna a každou upevněte svorkou ze skla nebo plastu (k dostání v akvaristickém obchodě).
Nové kořeny si ve dně najdou cestu samy. Tato metoda bude ovšem úspěšná jen tehdy, nechováte-li v akváriu příliš čilé ryby ani ryby, které rády ryjí ve dně.

Rhizomy se sázejí šikmo z toho důvodu, aby v půdě ležela co největší část rostliny,
avšak srdíčko vyčnívalo ven. Zejména u rhizomů kryptokoryn musíte dbát na jejich správné vysazení, jinak se těmto rostlinám vůbec nedaří.
Sázení plavínu vodního
Plavín vodní (Nymphoides aquatica) se v akváriu pěstuje obtížně, a už při vysazování je třeba s ním zacházet velmi opatrně. Kořeny, připomínající drobounké banány, smějí být vsazeny do dna nanejvýš z jedné čtvrtiny. Mohou se také jen položit na dno a opatrně upevnit nějakými příchytkami.
Důležité: Kořeny jsou tak citlivé, že pokud se vsadí mezi špičaté kamínky písku, mohou
se snadno poranit, začnou hnít a nakonec odumřou.

Sázení cibulí, hlíz a rhizomů

U akvarijních rostlin s rhizomy, cibulemi nebo v silnými hlízami můžete kořeny téměř úplně odříznout. Až do vytvoření nových kořenů žije rostlina z rezervních látek ložených v některém z těchto zásobních orgánů. Pozor: Snažte se tyto zásobní orgány při výsadbě neporanit! Sázení cibulí a hlíz Cibule nebo hlízy se musí sázet tak, aby bylo ještě dobře vidět místo, z něhož rostou listy. Ve dně může vězet jen polovina cibulky.
2 Jamku zahrňte, rostlinu pak opatrně povytáhněte vzhůru. Sázení rhizomů (oddenků)
Jelikož se nové kořeny tvoří pouze na uzlinách rhizomů, musí být rostlina vsazena co
nejhlouběji. Místo, z něhož rostlina vyhání listy, však nesmí být zahrabáno do písku.

Sázení rostlin s kořeny

Obrázek 1 a 2
Bez ohledu na to, zda jste
koupili rostliny v květináčku
nebo prostokořenné,
postupujte při sázení rostlin se
svazčitým kořenovým
systémem (bez rhizomů anebo
hlíz) takto:
• Ostrým nožem nebo ostrými
nůžkami zkraťte asi o polovinu
až dvě třetiny délku kořenů.
Rostlině musí zůstat jen tolik
kořenů, aby zůstala vězet
v písku dna a nevyplavala.
Zkrácení podporuje tvorbu
nových kořenů.
• Utvořte prstem ve dně jamku
a zasaďte do ní rostlinu co
nejhlouběji.
• Jamku zahrňte ze stran
pískem a přitom opatrně
povytahujte rostlinu vzhůru tak
dlouho, až se nad úrovní dna
objeví kořenový krček.
Má rada: U šípatek a zákrutich
by měly po jejich vysazení
vyčnívat asi 2 mm kořenů.
Ceratopteris thalictroides
(rohatec žluťuchovitý) roste
mnohem rychleji, zůstanou-li
vyčnívat ze dna 1 až 2 cm
kořenového balu.

Vysazování rostlin

Vysadit akvarijní rostliny tak, aby vám pěkně rostly, není zpravidla žádný problém.
U mnohých rostlin je ale důležité přesně vědět, na co je třeba při vysazování dát pozor. Dobrá rada pro nově zakládané akvárium Ještě než začnete se sázením,
naplňte již zařízené akvárium včetně dekorací asi tak do poloviny nebo dvou třetin vodou. Tak ochráníte rostliny před zasýcháním a jinou újmou při výsadbě. Aby se dno
při nalévání vody příliš nerozvířilo, položte do nádrže arch novinového nebo balicího papíru, nebo do ní položte velký talíř. Na něj sepři nalévání soustředí vodní paprsek. Má rada: Rostliny vysazujte až tehdy, když bude mít voda teplotu nejméně 22 °C. Studená voda způsobuje rostlinám velký šok.