MEZIDRUHOVÉ KŘÍŽENÍ

(HYBRIDIZACE)


Některé druhy rostlin se navzájem velmi těžko kříží a možnost vzniku nových forem tzv. hybridizací je tam nepatrná. Naopak jiné rostliny se kříží velmi snadno, takže u nich známe velké množství kříženců (hybridů).
Nové formy živočichů i rostlin můžeme získat v rámci jediného druhu tím, že vybíráme vhodné jedince a jejich potomstvo udržujeme dalším výběrem. Tak se například šlechtí většina akvarijních ryb (platy, mečouni, gupky) i rostlin, například zákrutichy a zahradní formy okrasných šípatek. Dále je možné vzájemně křížit jednotlivé formy, méně často druhy mezi sebou.
U mála druhů akvarijních rostlin byla zjištěna schopnost mezidruhového křížení. Z přírody známe křížence některých šípatkovců, které označujeme například jako Echinodorus cordifolius x E. berteroi. Přesto není jisté, zda jde o skutečné křížence a nikoli o formy některého z uvedených druhů, protože umělí kříženci mezi oběma druhy nebyli zatím cílevědomou šlechtitelskou prací získáni.
Mezidruhové křížení je nejběžnější u aponogetonů. Je prokázáno, že asijské druhy Aponogeton crispus, A. echinatus a A. natans se snadno kříží; existuje několik přechodných forem, o nichž je podrobněji pojednáno ve zvláštní kapitole.

Šípatka šídlatá

2 Sagittaria subulata

Čeleď: Alismataceae (žabníkovité).
Rozšíření: Východní pobřeží
Severní Ameriky, v Jižní Americe
místy zdomácnělá.
Vzhled: Růžicovitá rostlina až
60 cm vysoká. Ponořené listy
přisedlé, páskovité až čárkovité,
tupé. Květenství bílá, na slabých

stoncích, vyčnívají nad hladinu.
Vzrůstná, tvoří husté porosty.
Odrůdy: Šířka listů rozdílná.
Sagittaria subulata var. subulata je
až 30 cm vysoká; Sagittaria
subulata var. gracillima je vysoká
60-90 cm; Sagittaria subulata var.
kurtziana je vysoká asi 50 cm.
Rozdíly nejsou zřetelné. Větší
bývají také označovány jako
„forma natans", menší jako „forma
pusilla".
Péče: Zcela bezproblémová; tu
a tam zmladit.
Světlo: 50 W/100 l (nebo méně).
Voda: 20-28 °C; 2-15 °dKH;
pH 6,0-7,8.
Množení: Výběžky.
Umístění: Do pozadí.

Rostliny s listovými růžicemi







3 Samolus parviflorus vysazujte do skupin v popředí.

4 Vallisneria spiralis

Nymphoides aquatica

Plavín vodní
Čeleď: Menyanthaceae
(vachtovité).
Rozšíření: Východ a jih USA
(Florida).
Vzhled: Růžicovitá rostlina asi 15 cm
vysoká. Ponořené listy dlouze
řapíkaté, srdčité, mírně zvlněné,
světle zelené až červenavé.
Zásobními orgány jsou banánovitě
ztlustlé kořeny. Plovoucí listy tuhé,
olivově zelené, vespod červenavé.
Kvete až po vytvoření plovoucích
listů, květy bílé. Po odkvětu se tvoří
dceřiné rostlinky, ale bez
banánovitě ztlustlých kořenů.
Péče: Ztlustlé kořeny zapustit jen
z 1/4 do substrátu, nebo je jen
lehce zatlačit.

Světlo: 50 W/100 l (nebo více).
Voda: 20-28 °C; 5-10 °dKH;
pH 6,5-7,2.
Množení: Dceřinými rostlinkami
nebo plně vyvinutými listy,
zatlačenými do vlhké půdy, kde
při vysoké vzdušné vlhkosti
zakoření.
Umístění: Solitérně do popředí.

Šípatkovec červenolistý

Echinodorus osiris

Čeleď: Alismataceae (žabníkovité).
Rozšíření: Jižní Brazílie.
Vzhled: Růžicovitá rostlina asi
50 cm vysoká. Listy řapíkaté,
kopinaté, na okraji mírně zvlněné,
zelené; mladé listy (a tím i celé
mladé rostliny) jsou červenavé.
V akváriích nevytváří květy, ale
jen dceřiné rostlinky na květním
stonku.
Péče: Snáší tvrdší vodu; roste i při
slabším světle. Při silnějším
osvětlení je živinami bohatá půda
a pravidelné přihnojování
(železem!) nezbytně nutné, jinak
rostlina zakrní; voda by přitom
neměla být nikdy chladnější než
24 °C.

Světlo: Asi 50 W/100 l.
Voda:18-280C;5-18°dKH;
pH 6,5-7,5.
Množení: Postranními výhony
z rhizomu, dceřinými rostlinkami
na květním stonku.
Umístění: Solitérně.

Echinodorus horemanii

Šípatkovec Horemanův
Čeleď: Alismataceae
(žabníkovité).
Rozšíření: Jižní Brazílie.
Vzhled: Růžicovitá rostlina, přes
60 cm vysoká. Listy krátce
řapíkaté, kopinaté, tuhé,
pergamenovité, tmavozelené, na
okraji mírně zvlněné. Občas je

k dostání i červenolistá odrůda
této dekorativní rostliny.
Péče: Snáší chladnější vodu lépe
než teplou. Mnoho světla,
živinami bohatý substrát
a pravidelné přihnojování
(železem) je žádoucí; přihnojení
CO2 lze doporučit.
Světlo: 50 W/100 l.
Voda: 18-26 °C; 2-15 °dKH;
pH 6,5-7,5.
Množení: Postranními výhonky
z rhizomu, dceřinými rostlinkami
na ponořeném květním stonku.
Umístění: Solitérně.

Echinodorus cordifolius

Šípatkovec srdčitý
Čeleď: Alismataceae (žabníkovité).
Rozšíření: Střední a jižní státy
USA, Mexiko.
Vzhled: Růžicovitá rostlina, přes
50 cm vysoká. Listy řapíkaté,
srdčité, svítivě zelené. Plovoucí
(hladinové) listy dlouze řapíkaté.
Květy (bílé) jen v otevřeném
akváriu.
Péče: Plovoucí listy odstraňujte,
jinak ztratí Šípatkovec submerzní
listy a bude příliš stínit jiným
rostlinám. Vydatné hnojení vyvolá
bujný růst. V malých pokojových
akváriích vysaďte do malých
květináčů nebo občas kolem
dokola přerušte kořeny. Možné je
i hluboké seříznutí.


Světlo: 50 W/100 l.
Voda: 22-28 °C; 5-15 °dKH;
pH 6,5-7,5.
Množení: Dceřinými rostlinkami
z květního stonku; občas
i semeny.
Umístění: Solitérně v akváriích
nad 250 l; nejlépe ve velkých
otevřených nádržích.

Echinodorus bleherae

Šípatkovec Bleherové,
„širokolistá amazonka"
Čeleď: Alismataceae
(žabníkovité).
Rozšíření: Tropická Jižní Amerika.
Vzhled: Růžicovitá rostlina přes
50 cm vysoká. Listy řapíkaté,
kopinaté, zelené. Rostlina je
podobná předchozímu druhu
(vlevo), má ale širší listy, podobně
jako Echinodorus major
(Šípatkovec velký).
Péče: Snáší i vyšší uhličitanovou

tvrdost, potřebuje ale
bezpodmínečně přihnojování
železem, jinak listy žloutnou
a zesklovatí.
Světlo: 50 W/100 l (snese i méně).
Voda: 22-30 °C; 2-18 °dKH;
pH 6,5-7,5.
Množení: Dceřinými (přídatnými)
rostlinami z adventivních pupenů
na květním stonku.
Umístění: Solitérně, ve velkých
nádržích jako skupina v pozadí.

Šípatkovec amazonský

hinodorus amazonicus

Čeleď: Alismataceae
(žabníkovité).
Rozšíření: Brazílie.
Vzhled: Růžicovitá rostlina, až asi
50 cm vysoká. Krátký rhizom.
Listy úzce kopinaté, často mírně
šavlovitě prohnuté, zelené; květní
stonek dosti krátký.
Péče: Snáší měkkou vodu lépe
než tvrdou, při vyšší uhličitanové
tvrdosti roste přes dobré hnojení
potlačeně; doplnění CO2 je pak
nutné. Kyprý substrát a přihnojení
železem jsou pro zdar těchto
rostlin důležité!
Světlo: 50 W/100 l.
Voda: 22-28 °C; 2-12 °dKH;
pH 6,5-7,2.

Množení: Dceřinými rostlinkami
z adventivních pupenů na
květním stonku.
Umístění: Solitérně, ve velkých
nádržích i skupinově do pozadí.

Kryptokoryna Axelrodová

2 Cryptocoryne axelrodii
(syn. C. x willisii)

Čeleď: Araceae (áronovité).
Rozšíření: Srí Lanka.
Vzhled: Růžicovitá rostlina,
vysoká asi 15 cm. Listy řapíkaté,

podlouhle oválné až kopinaté,
zelené; řapíky hnědavé až zelené.
Vydatně odnožuje. V emerzních
podmínkách je kompaktnější
a vykvétá. Praporek je fialový,
jícen žlutavý až fialový.
Péče: Vyhnojený substrát, častější
výměna vody s pravidelným
přihnojením. Porosty je třeba tu
a tam protrhávat a chránit před
řasami.
Světlo: 50 W/100 l.
Voda: 22-30 °C; 2-15 °dKH;
pH 6,5-7,5.
Množení: Výběžky.
Umístění: Do popředí, vysazovat
ve skupinách. Čím je jasnější
světlo, tím nižší a širší rostliny
budou (jsou půdopokryvné)
- vytvoří husté, dekorativní
„trávníky".

Kryptokoryna srdčitá

3 Cryptocoryne cordata

Čeleď: Araceae (áronovité).
Rozšíření: Malajský poloostrov.
Vzhled: Růžicovitá rostlina až
50 cm vysoká. Rodičovská rostlina
celé skupiny (skupina Cryptoryne
cordata). Rozmanitý vzhled
závislý na vnějších podmínkách.
Vyskytuje se i pod jinými jmény
(např. Cryptocoryne blassii,
C. kerri). Listy dlouze řapíkaté,
oválné až srdčité. Svrchní strana
zelená, fialově mramorovaná,
fialová nebo červenohnědá,
spodní strana krémová,
červenohnědá až fialová. Při
emerzním pěstování vykvétá,
praporek (čepel) toulce žlutý až
červenohnědý, jícen žlutý.

Péče: Bezproblémová. Substrát
chudý, dno prohřáté, pravidelně
přihnojovat železem. Nepoškodit
kořeny!
Světlo: 50 W/100 l.
Voda: 24-28 °C; 2-8 °dKH;
pH 5,5-7,0.
Množení: Výběžky.
Umístění: Solitérně i skupinově.

Kryptokoryna červená

2 Cryptocoryne affinis

Čeleď: Araceae (áronovité).
Rozšíření: Malajský poloostrov.
Vzhled: Růžicovitá rostlina
10-30 cm vysoká. Malý rhizom.
Listy řapíkaté; submerzní listy
podlouhle vejčité až široce
kopinaté, mírně zkadeřené
a zvlněné; svrchní strana listů
tmavozelená, spodní vínově
červená. Při emerzním pěstování
má kratší a rovnější listy a častěji

kvete, praporek toulce (čepel) až
černofialový, jícen bělavě zelený
- vykvétá mnohdy i v akváriích.
Péče: Bezproblémová, snáší
i slabší osvětlení a tvrdší vodu. Při
pravidelném přihnojování
(i železem) se rozroste do velkých
skupin. Onemocnění kryptokoryn
je vyvoláno jakoukoliv změnou,
např. teploty, kvality vody, světla:
zpravidla pak následuje úplná
ztráta listů.
Světlo: 30 W/100 l.
Voda: 22-28 °C; 3-15 °dKH;
pH 6,0-7,0.
Množení: Výběžky.
Umístění: Skupinovitě, v každé
nádrži do popředí nebo
doprostřed dna.

Crinum natans

Křín plovoucí
Čeleď: Amaryllidaceae
(amarylkovité).
Rozšíření: Tropická Afrika.
Vzhled: Cibulovitá rostlina s růžicí
listů, vysoká 50-100 cm.
Zásobním orgánem je cibule (viz
foto na straně 29). Listy přisedlé,
páskovité až čárkovité, světle
zelené a jakoby krepované; při
dobrém osvětlení je zkadeření
listů výraznější než ve stínu. Květy
bílé, v akváriích vzácné; květní
stvol asi 80 cm vysoký.
Péče: Velmi světlé místo! Chudší
substrát; v tvrdé vodě živoří.
Nesnáší trypaflavin (obsažený
v mnoha akvaristických léčivech
a protiřasových přípravcích).

Světlo: 50 W/100 l (raději více).
Voda: 24-30 °C; 2-10 °dKH;
pH 5,5-7,0.
Množení: Dceřinými cibulkami.
Umístění: Solitérně; do pozadí ve
velkých a vysokých nádržích.

Barkleja dlouholistá

Barclaya longifolia

Čeleď: Nymphaeaceae
(leknínovité).
Rozšíření: Andamany, Barma,
jižní Thajsko, Vietnam.
Vzhled: Růžicovitá rostlina;
vysoká 25-50 cm, s malým
oddenkem; listy řapíkaté,
kopinaté, okraj čepele zvlněný,
při silném osvětlení výrazně.

V akváriích často kvete.
Submerzní květy zůstávají
uzavřené, přesto však přinášejí
klíčivá semena. Existují formy
olivové, červenohnědé až tmavě
červené.
Péče: Přihnojování železem je
nutné, jiná hnojení, včetně CO2
lze doporučit. Přesazování snáší
špatně, proto kontrolujte rhizom,
zda nezahnívá! Napadená místa
odstraňte. Červenolisté potřebují
více světla než olivové. Při
nadbytku CO2 se perforují listy.
Světlo: Asi 50 W/100 l.
Voda: 22-28 °C; 2-12 °dKH;
pH 6,0-7,0.
Množení: Semeny, nebo
z postranních výhonů rhizomu.
Umístění: Solitérně.