Játra zbavují protékající krev jedovatých zplodin a jsou též zásobárnou živočišného škrobu glykogenu, nashromážděného v dobách hojnosti potravy. V játrech se tvoří žluč, která se shromažďuje ve žlučovém váčku a ve střevě napomáhá při trávení tuků a uhlohydrátů, podporuje pohyby zažívacího ústrojí, reguluje neutrální reakci krve, vylučuje z těla žlučové kyseliny, močo¬vinu, železo, jedy a rozpadlé krvinky, které odcházejí z těla v podobě žlučo¬vých barviv.
Slinivka břišní (pankreas) dodává střevu důležité trávicí šťávy a odevzdává krevnímu oběhu hormon inzulín, který je nepostradatelný při léčení cukrovky u lidí. Získává se z mořských ryb. Játra a slinivka břišní náležejí k pomocným žlázám zažívacího ústrojí.
Slezina je ústroj důležitý pro tvorbu červených krvinek.
Štítná žláza je ostrůvkovitě roztroušena v nitru kolem hrdla ryb. U rybek Tanichthys albonubes bývá stížená rakovinným nádorkem, projevujícím se jako krvavě červený novotvar pod tlamkou.
Plynový měchýř je hydrostatický ústroj, který vyrovnává vnitřní tlak plynu v těle s vnějším tlakem vody podle toho, jakými hloubkami rybka proplouvá. Plynovou náplň měchýře tvoří obvykle kyslík, dusík, kysličník uhličitý a vzác¬ně vodík nebo argon. Složení a množství plynu v měchýři reguluje tzv. plyno¬vá žláza.
Vylučovací ústrojí tvoří u kostnatých ryb jednoduše stavěné párové prvoledviny a konečný oddíl střeva. Moč ryb je čirá, jasně žlutá tekutina, která se močovody odvádí do močového měchýře vyúsťujícího buď ve společné močopohlavní bradavce, nebo samostatným vývodem, ležícím za pohlavním otvorem. Tuhé nestrávené části potravy vycházejí z těla ve výkalech obsahu¬jících jednak nestravitelné látky, jednak části schopné ještě dalšího rozkladu. Při značnějším nahromadění moči a výkalů v dopravních nádobách působí obě tyto složky na ryby jedovatě.
Činnost žláz s vnitřním vyměšováním je u ryb velice důležitá. Tyto žlázy, které vylučují své produkty (hormony) přímo do krve, významně ovlivňují výstavbu důležitých orgánů rybího těla a jejich činnost po celý život ryby.
Rozmnožovací ústroje tvoří párové pohlavní žlázy, které se táhnou z obou stran podél zažívací roury a jsou upevněny v břišní dutině pobřišnicovými vlákny. Někdy jsou párové pohlavní žlázy sloučeny v jednu žlázu.
Jikry, které můžeme přirovnat k maličkým vajíčkům, se vytvářejí ve vaječnících jikrnaček a dozrávají v době tření. Chámové samčí pohlavní buňky vznikají ve varlatech mlíčňáků, kde v době tření rovněž dozrávají. Doba tření je u rozmanitých druhů ryb různá. Většina ryb se tře na jaře.
Kladení neoplozených jiker, k jejichž oplození dochází mimo tělo matky ve vodě, se nazývá oviparie (vejcorodnost), vylučování oplozených jiker po jejich předchozím vnitřním oplození se jmenuje ovoviviparie (vejcoživorodost) a vrhu živých mladých rybiček se říká živorodnost čili viviparie.
Abychom splnili hlavní zásady pro chov akvarijních ryb, musíme poskyt¬nout rybám a rostlinám nejlepší životní podmínky. Hlavními činiteli jsou:

1. Příprava vhodné nádrže.
2. Jakost (složení) vody.
3. Zdravé a mladé rybky schopné rozmnožování.
4. Správné krmení vhodnou potravou.
5. Udržování biologické rovnováhy.
6. Vhodná údržba akvária.
7. Příznivá teplota.