Na trupu ryb jsou rozmístěny jednak párové ploutve — prsní a břišní, jed¬nak nepárové ploutve — hřbetní, ocasní a řitní. Některé druhy ryb mají na hřbetě dvě od sebe oddělené ploutve, jiné zase mají mezi hřbetní a ocasní ploutví ještě malou, tzv. tukovou ploutvičku. Prsní ploutve jsou na bocích těsně za skřelemi. Břišní ploutve jsou obvykle naspodu břicha ve svislé čáře pod začátkem hřbetní ploutve. U některých druhů ryb bývají břišní ploutve zasunuty kupředu pod prsní ploutve. Hřbetní ploutev je obvykle v přední polovině hřbetu a u některých ryb je posunuta značně dozadu k ocasní plout¬vi. Řitní ploutev je naspodu břicha za řitním otvorem. Ocasní ploutev je na konci těla a mívá různý tvar. Ploutve jsou vyztuženy měkkými nebo tvrdými kostěnými paprsky. Tvrdé, nerozvětvené ploutevní paprsky se také nazývají ostny a bývají obvykle v ploutvích vpředu; za nimi následují měkké, rozvětvené paprsky. Počet ploutevních paprsků je též důležitým určovacím znakem pro jednotlivé druhy ryb, stejně jako poloha, tvar a velikost ploutví.
Ocasní ploutev spolu s násadcem ocasu tvoří nejdůležitější pohybové ústrojí ryb. Silnými údery ocasní ploutve do stran se ryba pohybuje vpřed. Hřbetní ploutev jako kormidlo určuje směr plování ryby a zároveň zesiluje rychlost pohybu. Řitní ploutev pomáhá při zatáčení a při kladení jiker. Prsní a břišní ploutve slouží rybě jako vesla při plování vpravo nebo vlevo a k udr¬žení rovnováhy.
Kostra rybího těla je dokonale článkovaná a tvoří oporu silnému, mohutně vyvinutému svalstvu.