Pro akvaristu je znalost pojmenování zevních částí rybího těla velmi důle¬žitá, aby si při čtení popisu zbarvení jednotlivých tělních částí uvědomil, o kterou partii těla jde, a dovedl si tak dobře představit barevnost popisované rybky. Ani popis vnitřních orgánů však není nezajímavý.
Na těle ryb rozlišujeme hlavu, trup, násadec ocasu neboli ocas a ploutve. Hlava se vpředu zužuje v rypec. Na konci rypce je tlama. Po stranách hlavy jsou umístěny oči a vpředu před nimi je jeden až dva páry nozder. Hlava je od trupu oddělena z obou stran žaberními otvory, které jsou pokryty pohybli¬vým víčkem, zvaným skřele. Krk ryby nemají a hlava přechází za skřelemi v trup, který se dozadu zužuje v násadec ocasu. Horní část trupu od hlavy až po ocasní ploutev tvoří hřbet, týl je přední část hřbetu těsně za hlavou, boky jsou po stranách trupu od skřelí až po řitní otvor, násadec ocasu či ocas je část trupu od řitního otvoru až po ocasní ploutev, kořen ocasu je koncová část před ocasní ploutví. Hrdlo tvoří spodní část hlavy, hrud' je obvykle vypouklá část trupu pod prsními ploutvemi a břicho je dolní část trupu od prsních ploutví až po řitní otvor.
Rozeznáváme čtyři základní typy rybích těl, a to vřetenovitý (torpédovitý), zploštělý ze stran, shora a zespodu a konečné hadovitý či úhořovitý. Mezi těmito základními tvary rybích těl jsou různé přechody a odchylky.
Zevně kryje rybí tělo kůže. Skládá se ze dvou vrstev: svrchní — pokožky a spodní — škáry. Šupiny spolu s vylučovaným kožním slizem chrání kůži ryb před zraněním a cizopasníky. Některé ryby mají kůži lysou, tj. bez šupin. Kůže má schopnost hojit při příznivé teplotě povrchová zranění, je-li rybka jinak zdravá a má-li dostatek potravy.