UMĚLÉ OPYLOVÁNÍ


U druhů, kde převládá cizosprašnost, je bezpodmínečně nutné umělé opylování. V podstatě to znamená, že pyl z jednoho květu přenášíme na bliznu druhého květu. Aby šlo o opravdové cizosprášení, musí oba květy vyrůstat na dvou různých rostlinách vzniklých ze semen.
Kvete-li nám jediná rostlina, z které potřebujeme nutně získat semena, snažíme se ji opylit několika způsoby. Jednak opylujeme různé květy navzájem, přičemž přenášíme pyl z květů, které jsou na květenství co nejdále od oplodňovaného květu, jednak, pokud je to možné, opylujeme mezi sebou květy vytvořené na odlišných stoncích (např. u kalatek, šípatkovců a šípatek je běžné, že jedna rostlina vytvoří současně 2—3 květní stonky).
Dále se osvědčilo opylit květ směsí pylu vlastního a pylu zcela cizího, tj. smíchat pyl kvetoucí rostliny s pylem rostliny jiného druhu, ale téhož rodu, Kvete-li nám například současně cizosprašný Echinodorus paniculatus a samosprašný Echinodorus cordifolius, opylujeme Echinodorus paniculatus směsí pylu obou druhů.
Tento způsob se velmi osvědčil v jiných oborech zahradnictví a máme pokusně zjištěno, že takto spolehlivě získáváme semena u cizosprašných druhů šípatkovců; cizí pyl umožní oplodnění květů vlastním pylem, aniž vzniknou kříženci.